Centrum asistované reprodukce

Ve vyspělých zemích Evropy řeší problém s neplodností 15-20% párů. První dítě počaté umělým plodněním se narodilo v Anglii v roce 1978, v Čechách se první dítě narodilo v roce 1982. V České republice je přibližně 30 center asistované reprodukce. Díky technikám asistované reprodukce se v České republice rodí 2 - 3% dětí.

Do Centra asistované reprodukce (CAR) pár může odeslat gynekolog se svým doporučením. Není to však podmínkou, do CARu lze přijít i bez doporučující zprávy. Objednací lhůty bývají zvláště v žádanějších centrech dlouhé (např. 2 - 3 měsíce).

Do CARu přichází neplodné páry zpravidla po jednom roce neúspěšného snažení o otěhotnění. V případě, že máte diagnostikovánu nějakou zřejmou příčinu neplodnosti (špatný SPG, endometrióza, PCOS atd.), nebo je ženě více jak 35 let určitě má smysl otěhotnění začít řešit s CARem i dříve.

CAR může pomoci nejen párům, kterým se nedaří otěhotnět déle než 1 rok, ale i párům, které mají problém s opakovaným potrácením. I tyto páry lékaři vyšetří, aby odhalili příčinu opakovaných potratů a zvýšili tak šanci na otěhotnění.

Není potřeba mít z návštěvy CARu obavy. Většina párů spíše zažívá úlevu, že zodpovědnost a starost s početím neleží jen na jejich bedrech, ale částečně ji přenesou na lékaře, který hledá nejlepší cestu, jak co nejrychleji otěhotnět.

Indikací pro léčbu asistovanou reprodukcí jsou zejména:

• poruchy ovulace
• endometrióza
• neprůchodné vejcovody
• špatný spermiogram
• imunologický problém
• předčasný přechod
• genetický problém
• idiopatická sterilita

První konzultace v CARu

Na první konzultaci v CARu si s sebou vezměte veškeré lékařské zprávy, které mohou souviset s neplodností. Lékař s vámi probere anamnézu, průběh vašeho snažení o miminko, vyšetření, která jste již absolvovali. Pokud ještě žádné vyšetření nemáte za sebou, vůbec to není problém, všechna potřebná vyšetření prevedou v CARu, případně Vás odešlou na specializovaná pracoviště.

V kvalitním CARu nejprve pár kompletně vyšetří a poté naplánují harmonogram akcí, který postupuje od nejjednodušších a nejpřirozenějších metod až k metodám umělého oplodnění. Konkrétní metoda samozřejmě záleží na diagnóze páru.

Nejjednodušší je přirozené početí za podpory a sledování ovulace, případně s gestagenní podporou otěhotnění (lék Utrogestan atd.). Pokud přirozené otěhotnění není pravděpodobné, volí se metoda inseminace (IUI), kdy se spermiím zkrátí a zjednoduší cesta k vajíčku. Pokud ani inseminace nepřináší výsledek, může pár zvolit buď umělé oplodnění (IVF cyklus), kdy jsou vaječníky ženy nastimulovány k maximální produkci vajíček, která jsou poté oplodněna mimo tělo ženy a následně jsou embrya transferována do dělohy. Umělé oplodnění je také možné udělat v nativním cyklu, to znamená bez hormonální stimulace. Lékař vždy páru vysvětlí každou metodu, její výhody a nevýhody a rozhodnutí, kterou metodu zvolí zpravidla udělají společně.

Vyšetření neplodného páru v CARu

Konzultace nad anamnézou

Lékař probere se ženou její menstruační cyklus, celkový zdravotní stav s důrazem na neplodnost, předchozí těhotenství, gynekologická onemocnění a operativní zákroky. Důležitá je i frekvence pohlavního styku a užívané potravinové doplňky.

Vyšetření reprodukčních orgánů

Lékař posoudí celkový zdravotní stav, zejména se zaměří na reprodukční orgány.

Laboratorní testy

Vyšetření krve a moči včetně krevního testu na pohlavně přenosné nemoci (Hepatitis B, Hepatitis C, HIV, Syfilis) u obou partnerů. Z moči se udělá test na Chlamydia Trachomatis u obou partnerů.

Hormonální profil

Sleduje se hladina hormonů FSH, LH, Estrogeny, Progesteron, Prolaktin, Testosteron, SHBG, AMH. Odběr krve se provádí 1 - 3. den cyklu. Hormonální profil se může testovat i u muže, pokud má špatné výsledky spermiogramu. Zpravidla se u muže sleduje hladina FSH, LH, FAI, Testosteron, Prolaktin.

Kontrola funkce štítné žlázy

Krevní odběr, kde se ověří hladina hormonů TSH, fT4, fT3, antiTPO, antiT6.

Spermiogram

U spermiogramu se hodnotí celkový počet spermií, jejich pohyblivost a správná morfologie. V případě špatných výsledků spermiogramu, bývá muž odeslán na specializované pracoviště Andrologie - Urologie. Více najdete zde Spermiogram.

Imunologické vyšetření

Reprodukční imunologie bývá v poslední době častou příčinou problémů s početím i s časnými potraty. Odebírá se krev ženy a sperma muže. Více najdete zde Imunologický problém.

Trombofilní mutace

Trombofilní mutace je dedičný sklon k vyšší srážlivosti krve. Způsobuje potraty a jejich diagnóza je důležitá před začátkem hormonální stimulace. Více najdete zde Trombofilní mutace  Trombofilní mutace

Genetické vyšetření

Genetická příčina neplodnosti je poměrně vzácná, nicméně před hormonální stimulací je dobré ji vyloučit. Testuje se krev obou partnerů, kontroluje se správný počet chromozomů.

Zobrazovací metody reprodukčních orgánů

Ultrazvukové vyšetření

Lékař vyšetří orgány malé pánve, provádí se buď přes břišní stěnu nebo vaginální sondou.

3D ultrazvukové vyšetření

Umožňuje zobrazit anomálie dělohy, vaječníků atd. (přepážka dělohy, myomy, polypy, tvar dělohy). Provádí například Gennet, ÚPMD atd.

Hysterosonografie

Jedná se o ultrazvukové vyšetření, kdy se do dělohy vstříkne malé množství fyziologického roztoku a speciální sonografický gel, které umožní lepší viditelnost. Zkontroluje se tak tvar dutiny děložní i průchodnost vejcovodů.

Laparoskopie

Pokud je spermiogram v pořádku a početí se ani po IUI nedaří, je dobré provést laparoskopii, která může pomoci k odhalení možných příčin neplodnosti. Laparoskopie, často prováděná s chromopertubací (tzv. profouknutí vejcovodů) je diagnostická a zároveň léčebná metoda, kdy se laparoskopicky zkontroluje to, co není viditelné na ultrazvuku, hledají se srůsty, endometrióza, neprůchodné vejcovody atd. Jedná se o miniinvazivní operaci, která umožní pohled do dutiny břišní na dělohu, vaječníky a vejcovody přes malé otvory v pupíku a podbříšku. Výhodou oproti klasické operaci je výrazně menší zátěž pro organismus, kratší doba hospitalizace a menší negativní kosmetický následek.

Jak probíhá laparoskopie?

Zpravidla se na laparoskopii přijde do nemocnice den před operací. Je dobré být již z domova oholená. Žena dostane večer před zákrokem klystýr a obvykle také prášek na spaní.

Laparoskopie se provádí přes malé otvory v pupíku a v podbříšku, po operaci zůstanou cca 2 stehy na břiše. Laparoskopie se provádí v celkové narkóze. Do otvorů v břiše se zavede laparoskop s optikou, který umožní lékaři podívat se do dutiny břišní a zjistit možné příčiny neplodnosti. Pokud lékař narazí na nějakou abnormalitu, zpravidla ji ihned operativně odstraní/vyřeší v rámci jedné narkózy (například odstraní srůsty, ložiska endometriózy). Také se většinou vyšetří více možných příčin neplodnosti (endometrióza, PCO) a zkombinuje se laparoskopie například s hysteroskopií. Často se v rámci laparoskopie provádí chromopertubace, kdy se pochvou do dělohy zavede kanyla, kterou se do dělohy vstříkne barvivo. Lékař pak vidí na ultrazvuku, zda barevná látka prošla vejcovody až na konec, zda vytéká do dutiny břišní.

Někdy se po laparoskopii zavede do otvoru v břiše dren, aby odváděl hnis a krev z rány, aby se rychleji čistila. Toto platí zejména pro laparoskopie, kdy se zároveň provádí složitější zákrok např. odstranění endometriózy, srůstů. Vyndání drenu se provádí po pár dnech a bohužel není to nic příjemného. Sice vyndání drenu nebolí, ale je to nepříjemný pocit. Nicméně jedná se velmi rychlý zákrok.

Při laparoskopii se dutina břišní nafoukne plynem CO2, aby byla lepší viditelnost. Z tohoto důvodu často ženy po operaci pociťují bolest v ramenou. Na bolest v ramenou pomáhá, pokud si žena lehne na postel bez polštáře a podloží si nohy.

Večer po operaci je žena zpravidla schopná chodit (často v předklonu), bývá unavená, spavá, může mít z narkózy žaludeční nevolnosti. Nicméně celkový stav se velice rychle lepší. Po laparoskopii žena zpravidla mírně krvácí, nebo špiní. Hospitalizace po laparoskopii trvá 2 - 3 dny, neschopenka se dává cca na jeden týden, do doby, než se vytáhnou stehy. 

Během prvních cyklů po laparoskopii je dobré intenzivně pracovat na početí, ať už přirozeně, pomocí IUI nebo IVF. Po zákroku bývá větší šance na otěhotnění. 

HYSTEROSKOPIE

Hysteroskopie, neboli přímý pohled do dutiny děložní, je endoskopické vyšetření, kdy se do dutiny děložní zavede kamera, která lékaři ukáže možné abnormality (myomy, polypy, děložní přepážka (septum), srůsty (adheze)), které lze zároveň odstranit. Dále se kontroluje ústí vejcovodů a děložní sliznice, kterou lze zároveň odebrat pro histologické vyšetření. Hysteroskopii i laparoskopii lze provést v rámci jedné anestezie. 

Indikací pro hysteroskopické vyšetření je kontrola srůstů, myomů, polyypů, abnormální děložní krvácení, opakované potraty, neplodnost.

Jak probíhá hysteroskopie?

Při hysteroskopii se nejdříve vydezinfikuje pochva, do děložního hrdla se zavedou zrcadla, poté se do hrdla vsune tenký optický přístroj - hysteroskop. Do pochvy se vpustí fyziologický roztok, který zlepší viditelnost. Při hysteroskopii je hostpitalizace pouze na 1 den, zákrok je bezbolestný. Lékař tak může opticky zkontrolovat děložní hrdlo a dutinu děložní, jestli zde nejsou momy, polypy, děložní přepážka, srůsty v děloze nebo ložiska endometriózy. Může rovněž provést i odběry tkáně pro následný rozbor (biopsie). 

Při provádění větších zákroků je možné hysteroskopii provést i v narkóze. 

Hysteroskopie se provádí po menstruaci, kdy je děložní sliznice nejnižší.

 

Na imunologické vyšetření, trombofilní mutace a genetické vyšetření bývají objednací lhůty ve větších městech 2-3 měsíce. Je však dobré s další konzultací v CARu počkat na výsledky těchto vyšetření, aby se podařilo odhalit příčinu neplodnosti a žena nebyla zbytečně vystavována hormonální stimulaci.