Příčiny neplodnosti

Pokud začne pár řešit neplodnost, je potřeba nejdříve ověřit, zda žena vůbec ovuluje, pokud neovuluje, tak se pokusit ovulaci nastartovat a také ověřit, zda je v pořádku spermiogram. 

Pokud žena ovuluje, početí je správně načasované a spermiogram je v pořádku, je potřeba vyšetřit, zda má žena průchodné vejcovody, zda nemá endometriózu. Dále pár může mít imunologický problém (dnes je to poměrně častá příčina neplodnosti), vyšetřuje se také genetika, kde problém bývá málo často, nicméně je to potřeba vyloučit. Také poměrně častým problémem je porucha srážlivosti krve (trombofilní mutace), i když tento problém způsobuje spíše časné potraty než problém s početím. Dále je potřeba vyloučit infekce, které by mohly bránit otěhotnění, případně udělat 3D ultrazvuk dělohy a zkontrolovat, zda v děloze není přepážka nebo jiné anomálie, které by mohly bránit uhnízdění embrya. 

Dalšími faktory, které způsobují zhoršenou plodnost jsou věk (po 35 roce ženy se plodnost výrazně snižuje), nesprávně načasovaný pohlavní styk (důležité je správně detekovat ovulaci), stres, životospráva atd. 

LAPAROSKOPIE

Zpravidla první metodou asistované reprodukce, ke které se u neplodných párů přicházejících do CARu přistupuje je inseminace. Pokud je spermiogram muže v pořádku a početí se ani po inseminaci (IUI) nedaří, je dobré provést u ženy laparoskopii , která může pomoci k odhalení možných příčin neplodnosti. 

Laparoskopie, často prováděná s chromopertubací (tzv. profouknutí vejcovodů) je diagnostická a zároveň léčebná metoda, kdy se laparoskopicky zkontroluje to, co není viditelné na ultrazvuku, hledají se srůsty, endometrióza, neprůchodné vejcovody atd. Jedná se o miniinvazivní operaci, která umožní pohled do dutiny břišní na dělohu, vaječníky a vejcovody přes malé otvory v pupíku a podbříšku. Výhodou oproti klasické operaci je výrazně menší zátěž pro organismus, kratší doba hospitalizace a menší negativní kosmetický následek.

Jak probíhá laparoskopie?

Zpravidla se na laparoskopii přijde do nemocnice den před operací. Je dobré být již z domova oholená. Žena dostane večer před zákrokem klystýr a obvykle také prášek na spaní.

Laparoskopie se provádí přes malé otvory v pupíku a v podbříšku, po operaci zůstanou cca 2 stehy na břiše. Laparoskopie se provádí v celkové narkóze. Do otvorů v břiše se zavede laparoskop s optikou, který umožní lékaři podívat se do dutiny břišní a zjistit možné příčiny neplodnosti. Pokud lékař narazí na nějakou abnormalitu, zpravidla ji ihned operativně odstraní-vyřeší v rámci jedné narkózy (například odstraní srůsty, ložiska endometriózy). Také se většinou vyšetří více možných příčin neplodnosti (endometrióza, PCO) a zkombinuje se laparoskopie například s hysteroskopií. Často se v rámci laparoskopie provádí chromopertubace, kdy se pochvou do dělohy zavede kanyla, kterou se do dělohy vstříkne barvivo. Lékař pak vidí na ultrazvuku, zda barevná látka prošla vejcovody až na konec, zda vytéká do dutiny břišní, neboli zda jsou vejcovody průchodné.

Někdy se po laparoskopii zavede do otvoru v břiše dren, aby odváděl hnis a krev z rány, aby se rychleji čistila. Toto platí zejména pro laparoskopie, kdy se zároveň provádí složitější zákrok např. odstranění endometriózy, srůstů. Vyndání drenu se provádí po pár dnech a bohužel není to nic příjemného. Sice vyndání drenu nebolí, ale je to nepříjemný pocit. Nicméně jedná se velmi rychlý zákrok.

Při laparoskopii se dutina břišní nafoukne plynem CO2, aby byla lepší viditelnost. Z tohoto důvodu často ženy po operaci pociťují bolest v ramenou. Na bolest v ramenou pomáhá, pokud si žena lehne na postel bez polštáře a podloží si nohy.

Večer po operaci je žena zpravidla schopná chodit (často v předklonu), bývá unavená, spavá, může mít z narkózy žaludeční nevolnosti. Nicméně celkový stav se velice rychle lepší. Po laparoskopii žena zpravidla mírně krvácí, nebo špiní. Hospitalizace po laparoskopii trvá 2 - 3 dny, neschopenka se dává cca na jeden týden, do doby, než se vytáhnou stehy. 

Během prvních cyklů po laparoskopii je dobré intenzivně pracovat na početí, ať už přirozeně, pomocí IUI nebo IVF. Po zákroku bývá větší šance na otěhotnění. 

HYSTEROSKOPIE

Hysteroskopie, neboli přímý pohled do dutiny děložní, je endoskopické vyšetření, kdy se do dutiny děložní zavede kamera, která lékaři ukáže možné abnormality (myomy, polypy, děložní přepážka (septum), srůsty (adheze), které lze zároveň odstranit. Hysteroskopii i laparoskopii lze provést v rámci jedné anestezie.

Indikací pro hysteroskopické vyšetření je kontrola srůstů, myomů, polypů, abnormální děložní krvácení, opakované potraty, neplodnost. 

Jak probíhá hysteroskopie?

Při hysteroskopii se nejdříve vydezinfikuje pochva, do děložního hrdla se zavedou zrcadla, poté se do hrdla vsune tenký optický přístroj - hysteroskop. Do pochvy se vpustí fyziologický roztok, který zlepší viditelnost. Při hysteroskopii je hostpitalizace pouze na 1 den, zákrok je bezbolestný. Lékař tak může opticky zkontrolovat děložní hrdlo a dutinu děložní, jestli zde nejsou momy, polypy, děložní přepážka, srůsty v děloze nebo ložiska endometriózy. Může rovněž provést i odběry tkáně pro následný rozbor (biopsie). 

Při provádění větších zákroků je možné hysteroskopii provést i v narkóze. 

Hysteroskopie se provádí po menstruaci, kdy je děložní sliznice nejnižší.

 

Související články:

Hormonální příčina neplodnosti

Anovulační cykly

Syndrom polycystických vaječníků (PCOS)

Nízká děložní sliznice

Krátká luteální fáze

Krátká luteální fáze

Poruchy štítné žlázy

Předčasný přechod

Endometrioza

Neprůchodnost vejcovodů

Imunologický problém

Anomálie dělohy

Spermiogram

Genetika

Infekce

Idiopatická sterilita


Diskusní téma: Příčiny neplodnosti

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.